Asi jsem prostě jen domýšlivá

21. ledna 2013 v 18:56 | Arvari |  Milý deníčku...
Říkám to předem, dneska budu úsečná, protivná a nejspíš ani trochu vtipná. Proč? Protože jsem nasraná. Nasraná, nasraná, nasraná.

Pokud jste si nevšimli, Jeho Veličenstvo Rulc hodil na blog AK ČLÁNEK ohledně možnejch změn v klubu. Možná si vzpomenete na to, jak se na to nedávno v jinym článku (kterej jsem líná hledat) ptal, možná ne. To je jedno, pro účely tohohle výlevu je to naprosto bezpředmětný. Bezpředmětná je ostatně i většina článku a veškerý ty možný návrhy (z nicž některý, jako ten s ikonkou, zcela zjevně vytáhnul z vlastní hlavy, případně jinejch míst, protože pochybuju, že by si někdo, kdokoliv stěžoval na to, že členové nemaj na blogu ikonku AK), důležitá věc, to, co mě tozklepalo a vytočilo k nepříčetnosti, je následující pasáž:

"I u názorů na Autorský klub však platí ono okřídelné sto lidí, sto chutí, a nedá se proto svítit - vždy zde bude skupinka lidí, kterým se klub pozdávat nebude. A možná by nebylo špatné jim vzkázat, zda by pro ně nebylo lepší, aby napnuli svou energii produktivnějším směrem, a místo věčného kverulantství psali raději hezké nové články.
Ano, má drahá nejmenovaná všudypřítomná blogerko, jež nejsi a nikdy jsi nebyla členem, což ti ovšem evidentně nezabraňuje se všude zjevovat a svými osobními útoky a duchem věčného defétismu šlapat po mé práci jako zlomyslné děcko na pískovišti - buď prosím tak laskava, a ponech autorský klub mně, jeho členům a zájemcům o členství, protože nejsi ani jedno z toho. Autorský klub je určitá hra, a kdo nerespektuje její pravidla, neměl by tu hru kazit ostatním."

Tak, vážně, jsem paranoidní, nebo ne? Jsem všudypřítomná blogerka? Co se vůbec ptám, že ano. Však víme, kdo si na něj nejvíc otvírá hubu. A to jsem se u toho předchozího článku v komentáři ovládla a ani nepoužila slova jako 'zasranej kretén', jakkoliv jsem je měla na jazyku, respektive klávesnici.

Víte, pokud jste kdy četli jeden článek na mym psacím blogu, víte, že jedinej důvod, proč nechci do AK, je to, že ho vede Rulc. Teda, doufám, že víte. Všechno to, co v průběhu posledního zhruba roku a půl udělal, čím mě nasral...

Přiznám se, byla jsem naivní. Když vyšel na AK ten první článek, říkala jsem si, že mu třeba ruplo v bedně a začne se chovat aspoň trochu normálně. Nevěřila jsem, ale upřímně jsem chtěla uvěřit. A pak tohle. Naprosto ubohej, sprostej osobní útok ze zálohy. A mimochodem, je fakt vtipný, že v tom článku pičuje o tom, že všichni komentovali hrozně neurčitě, a pak zaútočí na jednoho z mála lidí, co mu vyčet chyby. Jo, to byla ta chyba. To, že jsem ho nevynesla do nebes, ŽE.

Aby mezi náma bylo jasno, když jsem si to přečetla, napadlo mě, jestli by přesun psacího blogu na blogspot a zrušení tohohle byl pro Jeho Výsost dostatečně produktivní. Jenže pak mě napadlo, jak by se na to Rulc tvářil. Hm, no, nešťastnej by asi nebyl. Dost možná i nějakej ten šampus by padnul. Nebo aspoň panák.

Tak víš co, Staníku? Takovou radost ti neudělám. Nezahodím kvůli někomu, jako jsi ty, to, na čem jsem na psacím blogu přes rok makala. Prostě ne. To mi za to NESTOJÍ.

Takže, i když se mi do očí v jednu chvíli fakt tlačily slzy (slzy vzteku, aby bylo jasno, kvůli takovýmu volovi brečet fakt nebudu), zůstávám. A nejen proto, abych mohla Rulce dál vytáčet, aniž by mi moh říct, že se do toho nemám motat, protože nejsem na blog.cz. Víte, proč ještě?

Protože svým způsobem to tu mám prostě ráda. Protože mám ráda svoje čtenáře na psacím blogu. Protože TT je nejen perfektní způsob prezentace, ale jako bonus je to takový literární cvičeníčko, co mě nutí psát povídky. Nebo myslíte, že kdybych těch pět, šest a víc tisíc znaků, co do tý povídky vrazím, radši věnovala rozepsaný knížce, neudělám líp? Jasně, že udělám. Ale já nechci. Protože vím, že když tu povídku napíšu, udělám čtenářům radost. A proč ke mně asi chodí? Protože jim (snad) dělám radost.

Nechci se na ně vykašlat. Nechci je nutit začít chodit jinam. Fakt mi to za to nestojí.

Prostě a jednoduše... Zůstávám. Ale jsem naštvaná.

A teď se jdu věnovat něčemu produktivnímu. Pomrkává tu na mě Gramatické okénko. A pak... Možná by to chtělo napsat Páťu s Lukym...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 NathMalorin NathMalorin | Web | 21. ledna 2013 v 21:38 | Reagovat

K tomu ani nemám co říct... :-|
Snad jen že na... Páťu s Lukym se těším :)

2 nevergivein nevergivein | 21. ledna 2013 v 22:26 | Reagovat

Myslím, že za sebou máš víc příznivců než Rulc. Ty (určitě nejen mně) svými povídkami dáváš radost, vykouzlíš úsměv na tváři, zpříjemníš den.
Tvá tvorba je zkrátka povznášející, nenech se rozhodit někým takovým... :-)
Na Páťu s Lukáškem se těším (jako obvykle), stejně tak i na další jakoukoliv povídku. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama