Co mě (skoro) spolehlivě rozpláče...

17. října 2012 v 0:33 | Arvari |  Trocha kultůry
Edith Holá se u sebe na blogu ptala na písničky, co nám pomůžou rozplakat se, když pláč nepřichází. Faktem je, že já mám takových docela dost (víc, než by bylo záhodno, abych tak řekla). Některé mě nutí brečet svojí melodií (případně hlasem zpěváka), jiné zase textem. Někdy je to jen kvůli mojí náladě, jindy prostě písničkou samotnou.

Každopádně, tady je můj malý soukromý žebříček těch, co to dokážou většinou. Zcela a naprosto neseřazený. S drobným povídáním ke každé. A aby byla sranda (a aby to pochopili i ti, co anglicky neumí), najdete u nich i moje osobní pokusy o překlady. Takže pozor, začínáme...

(Ehm, a pokud snad blog.cz jako obvykle rozbordelí videa ve článku, když aktualizujete stránku, mělo by se to srovnat. Mělo...)



Negative - In Memoriam
Písnička o ztrátě milované osoby. Písnička, u které se Jonne, když ji ještě hrávali živě, na koncertech taky většinou docela spolehlivě rozplakal, nebo byl aspoň hodně přešlý. A když se navíc připočítá záznam koncertu na jejich DVD, kdy je vidět, jak to dostalo i Christuse, a jak se Jonneho snaží povzbudit... Jo. Vážně se mě hodně dotýká. A podotýkám, že dotýkala už ve chvíli, kdy jsem ji slyšela poprvé... U téhle jsem přeložila jen dva kousky, to nejdůležitější...
"přeju si, abych byl mrtvý
mrtvý jako ty, a já,
padající jako motýl,
po jednom prožitém dni,
doufám, že najdeš svůj klid
nesmrtelný, věčný a opravdový,
vím, že ještě nemůžu být mrtvý
jen nemůžu zase žít"

"doufám, že na mě tam někde čekáš
na místě, kde budeme moct jeden druhého zase obejmout
šla jsi první, půjdu rovnou za tebou
jsem v depresi, je mi to jedno,
chybíš mi, doufám, že mě slyšíš"

Reflexion - Sleeping With Death
Tahle písnička je naprosto brutální, a to se o ní ještě vyjadřuju docela umírněně. Dokud jsem nerozuměla textu, neměla jsem s ní problém, ale když jsem rozumět začala, když jsem si ten text našla... Skoro mě to i rozklepalo. Rozbrečí mě prakticky zaručeně (i teď se jí to málem povedlo, když jsem si ji pouštěla), částečně i kvůli špatným vzpomínkám, co na ni mám. V překladu jsem si ji pouštěla den poté, co nám na ulici někdo přejel moje milovaný kotě. Za chvíli pochopíte proč. Celé je to o matce, co ztratila dítě, takže v případě zvýšené citlivosti doporučuju ani ten text nečíst...
Její tvář tak bílá a bledá, spí se smrtí
Její oči jako zrcadla bolesti
Ztratila vůli snažit se
Radši zůstává v posteli
Počítá své poslední dny
Krásný úsměv je smazaný
Nikdo neodpovídá, když se modlí
Stejná myšlenka v její hlavě:
"Prosím, nech mě být, nebo mě vezmi pryč."

Matka pláče u její postele
Kde je Bůh, když potřebuju jeho pomoc?
Život jejího dítěte se vytrácí

Čas vypršívá, konec je blízko
Je čas na její poslední přání
Ruku na srdci, její matka přísahá: "Udělám cokoliv"
Ale už mluví sama k sobě
Teď je krásný život pryč
Žádné otázky, žádné modlitby
Žádný smutek v jejích očích, jen klidný pohled
Konec jejích pozemských dní

Matka pláče u její postele
Není žádný Bůh, nikdo, kdo pomáhá
Plamen jejího života vyhasl
Teď spí bez bolesti
Nevinná duše bez poskvrny
Linie jejího života skončila

Sabaton - Lifetime Of War
Trochu nečekaně, možná. Koho by přece rozbrečel metal, nemluvě o tom od SABATON? Nepokrytě přiznávám, že v jejich energických písničkách mě nikdy nedostávaly veškeré válečné výjevy, slova 'matky, otřete své slzy, vaši synové budou odpočívat miliony let' mě nechávala ledově chladnou. Ale teď je to úplně jiný. Teď, na Carolus Rex, je i tenhle pomalej song. A zase, dokud jsem si nepřečetla text, nedostávalo mě to. Ale když jsem si ho četla souběžně s písničkou... Zase jednou mě to málem položilo, a neměla jsem k pláči daleko. Od té doby se to nelepší, možná spíš naopak. Chce se mi brečet, když ji poslouchám. Song o třicetileté válce, song o umírání, o odloučení od domova... Radši si to ani nepředstavovat.
Dva způsoby, jak vidět svět
Občas tak podobné
Dva způsoby, jak vládnout světu
Jak ospravedlnit jejich zločiny
Králi a královnami, mladí muži jsou posíláni zemřít do války
Jejich propaganda mluví, ta slova už byla slyšena dřív
Sva způsoby, jak vidět svět, uvrhly Evropu do plamenů
Dva způsoby, jak vládnout

Zešílelo lidstvo?
Pár zůstane
Kdo najde způsob
Jak žít jeden další den
Skrz dekády války
Šíří se to jako nákaza
Není žádný náznak míru
Náboženství a chamtivost prolily krev milionů
Tři dekády války

Od úsvitu do úsvitu bojují, umírají, kde stojí
Mlha války leží hustě tam, kde armády pálí zem
Když celá Evropa hoří, co se dá udělat?
Jsou ve válce desetiletí, dvě další přijdou
Dlouhá cesta od domova
(Döpas och dön i strid)
Celý život ve válce

Když čelí smrti, jsou si všichni podobní
Ne dobří nebo špatní
Bohatí nebo chudí
Nezáleží na tom, komu předtím sloužili
Dobří nebo špatní
Jsou všichni stejní
Teď odpočívají bok po boku

Jann Wilde - Carlights
Kdo sem chodí pravidelně, už to vlastně dávno zná a ví. Ví, co se mnou Mr. Wilde dokáže udělat. Rozbrečet, uklidnit, rozveselit, roztančit. Umí to všechno. Probouzí emoce, nutí mě vzdychat nad svým hlubokým hlasem, a... No nic, pokračujeme. Kdo sem chodí častěji, ví, že Carlights jsou pro mě skoro smrtelný a Carlights spolu s Canvas mi dokáže během půl hodiny v duši vykouzlit skoro sebevražednou náladu, takovej je to nápor na psychiku. Ale Canvas nikde na netu není, takže si (zase jednou) musím pro článek vystačit z Carlights. A rovnou říkám, že se ji nebudu snažit překládat, protože by tak ztratila ještě mnohem víc kouzla než ty ostatní...

No, a to jsou nejspíš všechny ty hlavní. Teď už to vezmu jen stručně, jen pár takových, co mě taky umí dostat (a v minulosti mě už dostaly), ale zase nejsou tak spolehlivé, abych je zařazovala do hlavního seznamu.

Gotthard - One Life, One Soul (verze ještě se zesnulým Stevem Lee)
Gotthard - Remember It's Me (zrovna nedávno jsem se u ní nenápadně sesypala, osobní důvody)
Edguy - Thorn Without a Rose (i když vím, že Tinnitus není zrovna jejich nejoceňovanější album, prostě ten song miluju)

A tohle bude už pro jistotu radši úplně všechno. Gratulace těm, co to dočetli až do konce. Pokud se tedy někdo vůbec našel...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 17. října 2012 v 3:25 | Reagovat

Thorn withou a rose tě rozpláče? Mě ti to nedávno úplně zpravilo náladu.

2 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 17. října 2012 v 9:22 | Reagovat

Tak to je opravdu na delší počtení. Tak až večer.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama