Březen 2012

Vytvořit si návyky

30. března 2012 v 20:48 | Arvari |  Aktuální myšlenka
Jo, vytvořit si návyky je v životě zatraceně důležitá věc, jak se tak nenápadně ukazuje.

Navykla jsem si cvičit u nejmenovaný telenovely, co jde od zhruba 16:30 na Love. No co. Je to nenáročný, chvílema i zábavný, a jsou na světě horší seriály. Tahle telenovela aspoň není cílená na diváka trpícího pokročilou demencí a neopakuje informaci patnáctkrát v rámci jednoho dílu. A je to taková mozek zbytečně nezatěžující zábava ke šlapání do rotopedu.

Každopádně, ano, ZVYKLA jsem si. Tak, že když jsem minulej pátek cvičila dřív, abych si mohla vyprat prádlo dřív, než přijede Zuzik, o půl pátý jsem najednou nevěděla, co mám dělat. (Nakonec to skončilo prachsprostým flákáním se, no, stává se.) A dokonce jsem měla i cukání vlízt na ten rotoped ZNOVA. Naštěstí mokrý věškerý věci na cvičení mě odradily.

Každopádně, návyky. Kéž bych si je tak dokázala vytvořit na víc věcí. Jako třeba na snídani dřív než ve chvíli, kdy mi skoro už kručí v břiše hlady, protože do tý doby jsem líná si pro ni dojít. Nebo třeba na psaní. Dřív jsem psací návyky měla, mám dojem, ale jaksi se mi vytratily.

Potřebuju víc návyků. Víc než jen na cvičení.

Fakt jo...

Drhaný náhrdelník 'Pro blondýnky'

30. března 2012 v 19:49 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Ani vlastně nevím, proč trpím pocitem, že modrá/tyrkysová a růžová jsou barvy právě pro blondýnky. Možná s tím má co dělat skutečnost, že v těch barvách bývala dost často oblečená blonďatá Barbie, když jsem byla malá. No, prostě mi to teď k těm blondýnkám sedí. Zažitý zvyky se těžko mění. A když nevíte, jak pojmenovat náhrdelník...

Kdyby o něj nějaká blondýnka (ale jiné barvy vlasů taky neodmítám!) měla zájem, může si ho koupit TADY. A když mi napíše, že jde z blogu, dostane slevu patnáct procent.

Tak, ehm, jako obvykle... Račte se jít pokochat.

Drhaný náhrdelník 'Moderna'

28. března 2012 v 21:29 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
No jo, takhle to dopadá, když koukáte na zboží a prostě ani za zlatý prase nevíte, jak ho nazvat. Takže jsem dala na pocity. A mix červený a černý/šedý/bílý na mě vždycky působil... moderně. No, a tak ten název prostě chytil, a tečka.

Kdybyste měl o ten náhrdelník někdo zájem, koupit ho můžete TADY. A nezapomeňte do objednávky napsat, že jdete z blogu, dostanete slevu patnáct procent.

No, a toliko k úvodním kecům. Tak se jděte pokochat...

Chmpf

28. března 2012 v 21:15 | Arvari |  Milý deníčku...
Dneska jsem si rotoped protáhla o pět minut. Změnila jsem taktiku. Když dám menší zátěž, dokážu šlapat rychlejc, líp se dostat do přibližně správný tepovky (jestli je úplně správná, to nezjistím, dokud nedostanu k narozeninám sporttester, už se nemůžu dočkat), a navíc se vyvaruju zbytečnýho budování svalů na stehnech, jelikož to je něco, co absolutně nepotřebuju. Takže patnáct minut čtyřka, deset minut pětka, patnáct minut čtyřka. A na konci totálně, ale totálně zpocená Arvari.

Neznám lepší pocit. No, skoro. Asi chápete, kterej je ten lepší. Ehm. Dál.

Zkrátka, čtyřicet minut rotopedu, něco kolem dvaceti takovýho toho základního procvičování/posilování celýho těla. Jsem debil, zapomněla jsem na ruce a prsa. Ehm, neva, na těch se mákne zas jindy. Však ono se to nezblázní.

Mám baterky do váhy, od soboty jsem zhubla 0,1 kila. Jupí. Po tom včerejšim špenátu a bramborovejch špalíčkách a vepřovym jsem upřímně čekala, že to bude mnohem horší. Aktuálně by mě zajímalo, kolik jsem to vlastně měla včera ráno, ale to už jaksi nezjistím. Tak uvidíme zas zítra...

Ehm, jinak... Nuda, nuda, nuda. Fanfic krize, absolutně se mi to nechce psát. Ale třeba se to časem zlomí...

U buzíka mi ani za zlatý prase nejde napsat klíčová scéna, což se jeví jako poměrně, ehm, podstatnej problém. Večer nad to zalehnu a budu doufat a modlit se, aby to nakonec nějak vyšlo.

No, a teď jdu asi vypotit zas jeden náhrdelníkově chlubivej článek. No jo, už zase. Mrknu, co je na řadě dneska...

Paví drhaný náhrdelník

27. března 2012 v 21:59 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Jo, vážně sem ty náhrdelníky míním cpát po jednom. Ale víte, tenhle si to zaslouží. Protože je fakt krásnej. A vzniknul vlastně skoro náhodou, jelikož tu modrou i tu tyrkysovou jsem měla koupenou na úplně jiný náhrdelníky. Ale, no, pak jsem na to koukala... A sakra, to je tak krásně paví kombinace!

Kdybyste o něj snad někdo měl zájem, můžete ho najít přímo TADY. A když si ho (nebo cokoliv jinýho) koupíte a napíšete, že jdete z blogu, máte ode mě slevu patnáct procent. A to u toho náhrdelníku není zrovna málo.

No, ale už bez dalších keců. Pokochejte se...

Ehm... Jo.

27. března 2012 v 21:48 | Arvari |  Milý deníčku...
Včera jsem u tý maminky nakonec nebyla. Protože mě bolela hlava, protože na ni měla jedině čas kadeřnice a protože stejně neměla pořádně čas.

No, já to přivítala, ona to přivítala. Tak dobrý, že jo. Všechno v pohodě, jela jsem dneska. Mám baterky do váhy (konečeně!), mám nový náušnice (prosím, zakažte mi ten Gate někdo, hadry strašný, ale bižuterie boží a kurevsky levná), jasně zelený vyplejtaný kruhy, takže prostě něco, co se mi absolutně dokonale hodí k tomu náhrdelníku, co jsem o víkendu konečně sama sobě udrhala. Páč přece nejsem žádná kobyla, abych chodila bosa, teda, bez vlastního náhrdelníku. Zvlášť když se mi tak strašně líběj.

(Teď si říkám, jestli ta věta vůbec dává smysl, ale k čertu s tím, jsem utahaná a nechce se mi to ani znova číst, nedejbože překopávat.)

Každopádně, na zítra mám k večeři špenát, bramborový špalíčky a maso. Mňam. Výbornej, dokonalej maminčin špenát.

No, ale jinak je dnešní den ve znamení nicnedělání. Dokončila jsem náhrdelník a rozdělala další, ale, no, jinak se flákám.

No, krom tý napsaný povídky na TT.

A tý kapitoly ff pro kámošku.

A toho sehnání baterek.

No, dobře, možná jsem se zas tak neflákala...

'Krejzy' drhaná sada

26. března 2012 v 15:09 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Když jsem k sobě dala tuhle trojici bavlnek, začala jsem si říkat, jestli mi náhodou už naprosto nepřeskočilo. Tmavě fialová. Sytě, kurva sytě růžová. Neonově žlutozelená. No, asi přeskočilo. Ale sakra, mně se to líbí...

Jako obvykle u sad je tu náhrdelník a náramek. Jako obvykle obrázky skrývají link na obchod na Fleru. A když objednáte a napíšete mi, že jdete z blogu, dostanete patnáct procent slevu...

Jo, to jsem, kurva, potřebovala

26. března 2012 v 11:34 | Arvari |  Aktuální myšlenka
Vzbudit se s třeštící hlavou, však jo...

Když mám jet k mamince na večeři, a k tomu potřebuju v Hradci zařídit pár věcí, počínaje novejma baterkama do váhy, abych měla přehled, jak moc blbě na tom teď po pár poměrně nevydařenejch dnech jsem. No, i když, mám pocit, že zrovna tohle mi ochotně prozradí džíny, a to jakmile si je obleču.

Potřebovala jsem si před cestou oepilovat pár chlupů v podpaží, což samozřejmě udělám jen těžko, jelikož za prvé, ten epilátor dělá moc kraválu, a za druhé, když skloním hlavu tak, abych na to viděla, pozvracím se.

Jo, a pak je tady samozřejmě ten nepodstatnej fakt, že když mě takhle bolí hlava, sypu do sebe všechno sladký, nebo naopak slaný a smažený, na co narazím, a zapíjím to pitím co možná nejsladším.

O tom, že nebudu moct cvičit (což bych teda stejně nemohla, jedu k mamince), ani nemluvě.

Ehm. No Možná tu baterku radši ještě odložím...

(P.S. Nekombinujte Nurofen Rapid s Monsterem. Lítám si jak kvestóóór!)

Retro drhaný náhrdelník

24. března 2012 v 18:29 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Tak jo, dneska mám jen jeden náhrdelník, ale zas musím říct, fakt se mi líbí. Nevím proč Úplně ho miluju. Jedinej důvod, proč si ho nenechám, je ten, že mi nesluší...

Kdybyste ho někdo chtěl, pod obrázkama se skrývá link na fler. A určitě do objednávky napište, že jdete z blogu, dostanete slevu patnáct procent.

Tak se hezky pokochejte...

Budete mi nosit do vězení buchty?

24. března 2012 v 15:58 | Arvari |  Aktuální myšlenka
Já tu zkurvenou píču totiž fakt zabiju.

Jasně, tak trochu je to moje vina, že jsem si nešla uvařit oběd včas. Na druhou stranu, mohla jsem vědět, že přijedou už chvilku po druhý hodině, když se tvářili, že nebudou doma kdovíjak dlouho?

Ale každopádně...

Před víc jak hodinou mi ta píča řekla, že si dovaří polívku, počká na svoji zasranou dcerunku a během tak půl hodinky je pryč.

Fajn, řekla jsem si, počkám. Protože si jdu vařit čočku a tu musím hlídat, a bejt tam v její přítomnosti prostě nemíním.

Čekám. Čekám. ČEKÁM.

A ta hnusná píča tam je furt.

A mně už vážně kručí v břiše.

Zabiju ji. Vážně...