Jak všichni víme, zelený čaj je pro naše tělo velmi prospěšný. Obsahuje antioxidanty, působí dokonce i proti rakovinotvorným buňkám, zahání žízeň, báječně pročišťuje organismus...

No, a v tom je ten háček. Poslední tři dny piju třičtvrtě litru zeleného čaje denně. Prostě tři hrnky. Třínálevovej čaj. Znáte to. Celý odpoledne se tím napájím.

Jenže zelený čaj spojený se správným pitným režimem a tudíž dostatečným přísunem čisté vody... To je něco.

Chápete, že jo. Pročišťuje. Fakt dost. Nemít koupelnu se záchodem vedle pokoje, asi jsem ho dávno pít přestala. I takhle je to neskutečně otravný.

Ehm. Teda tak. Jen toliko jsem chtěla říct. Ale jinak má určitě veskrze pozitivní účinky, tomu věřím.

A teď mě omluvte. Musím... si odskočit. A dojít si uvařit druhej nálev čaje.

Miluju zelenej čaj... XD

Tohle je reálný výrok reálné osoby, nějaké dcery některé z našich 'ssselebrit', která studuje na Literární akademii (moje vysněná škola, mimochodem, stojí pouhých 60 000 za akademický rok). Zaslechla jsem ji nedávno v televizi, když jsem si z nedostatku jiné zábavy nechala ke psaní puštěný jistý 'ssselebritový' pořad na Primě (respektive o prázdninách na Love). Ona selebrití dceruška pak ještě dodala 'to se jen tak někomu nepoštěstí', čímž mě naprosto dokonale utvrdila v tom, že ona nejspíš nemá o tom, kdo je spisovatel, ani páru.

Upgrade situace, mé milé roztleskávačky včerejšího článku... Mrkněte se přelaskavě SEM, jsme slavný! XD Teda, nejsme. Jak madam autorka píše, odkaz na mě nedá, nezasloužím si reklamu. Jsem to ale zlé, zlé děvče.

Ne, neberte to až tak extrémně vážně. I když, kdybyste o nějaký novinářský práci bez praxe a bez školy věděli, sem s ní, protože mě by to docela i bavilo. Ale v tomhle článku jde spíš o druhou část toho nadpisu.

Jen tak pro představu, za posledních pár dní jsem sem dala článků víc než předtím od začátku měsíce. A co je na tom nejhorší (nebo nejlepší?), docela mě to zase chytlo. Fakt mě baví sem psát, i když uznávám, že povětšinou jen házím videa. Což je teda taky tím, že pokud je o soukromí, není absolutně o čem psát.

Teď jenom tak přemýšlím, jak to udělat, aby sem začal zase někdo chodit. Uznávám, můžu si za to sama, že se tady neobjeví ani noha, pěkně jsem na to teď kašlala. Vlastně mi přijde svym způsobem neskutečný, že zase píšu, a že to je protože chci, a ne jen protože mám pocit, že bych už teda jakože zase asi i měla. Jenže dřívější stálý čtenáři jsou asi nadobro v háji, někdo mě má na facebooku, takže asi nemá potřebu jít sem, takže...

Nemyslela bych, že to řeknu, ale ten facebook je fakt pěkně na nic, co? Všichni mají pocit, že druhý si budou všechno psát na facebook. Přitom... Jo, já tám hážu videa z youtube, ale statusy svým způsobem hážu jen výjimečně. Fakt dost výjimečně. Takže se víc asi můžete dozvědět tady, než na tom facebooku. A stejně tady skoro nikdo z mejch známejch skoro nikdy není. Krom hatty a Glen, že, děvčata. Až se divím...

Asi by mi mělo bejt jasný, že blog je prakticky mrtvá záležitost. Ale tak... Nedá se nic dělat. Stejně mě to baví. Sna nějakou chvíli bude. Momentálně tu mám v panelech tak dvacet videí. Třeba se sem postupně nějak dostanou. A třeba bude zas něco zajímavýho osobního, o čem psát. Zatím držím hubu.

Vaše drahá...

Je tu zase jedna várka takových těch mých pitomě jednoduchých třapatých náušnic, víte, těch docela laciných, co jich můžete mít tunu a střídat je podle nálady a oblečení a tak. A tentokrát jsou všechny z mačkaných korálků. A nemusí se vám líbit, ale mně se líbí, a hodně. Kdyby ne, nedělám je, že.

Ale kdyby se vám náhodou líbily, pod každými je link na fler... ;) A kdyby se vám prostě jen nelíbily tak, abyste je koupili, komentář taky potěší... :)

Víte, jak jsem před nějakou dobou žvanila o Mighty Boosh? No, pokud nevíte, je to jistej britskej sitcom, do kterýho jsem se už někdy v červnu zbláznila. Samotnou mě udivuje, že jsem sem ještě nedávala žádný video. Asi jsem se k tomu prostě tak nějak nedostala. (Zato na facebook jsem už narvala všechno, co se dalo) Ale teď už se dostávám i sem.

Tenhle song je z dílu Tundra, i když technicky vzato se vyskytuje už v Pilotu (i když tam se vyskytuje zhruba tak půlka tý epizody), a je, no...

Je to Mighty Boosh.

Vince je tradičně ujetej a poněkud svůj, Howard tradičně přehání (i když on by nejspíš řekl, že jako jediný chápe vážnost situace, sir) a celý je to tak nějak ulítle úžasný. Takže jestli to neznáte a chcete to omrknout...

To, co míním napsat, se vám nemusí líbit, a nejspíš ani nebude. Mně se to vlastně svým způsobem ani nelíbí psát, ale musím. Potřebuju to ze sebe dostat, ale tak nějak to i potřebuju dát vědět světu, i když ten to absolutně nezajímá.

Vážně, je to přímo úžasný. Fascinující. Dokonalý. Co? Prostě... VŠECHNO.

Ten způsob, jak elegantně dokázali zamaskovat fakt, že se tam vůbec nevyskytuje kytarista.

Scény z kouzelné finské krajiny dovedně zkombinované ze záběry z černého studia nápaditě doplněného neonovými stojacími lampami a zcela neotřelou a inovativní body tvořenou světelnou plochou za členy kapely.

Originální hořící piáno.

Vkusné použití masek, zejména pak té Jonneho!

Přímo mistrná práce vizážistky (nebo možná Jonneho samotného?), která vybírala tu překrásnou kostičkovanou košili i všechny ty svršky na ní.

A vůbec, pokud máte pocit, že jste tohle video viděli už stokrát, jen mělo jiné pozadí, tak jste určitě totálně a naprosto mimo!

A kdyby to někdo náhodou doposud nepochopil, napíšu to tučnými písmeny přímo tady: Vše nad tímto odstavcem, tedy vyjma napisu, byla IRONIE.

Ale jestli jste to ještě neviděli a máte odvahu...

Koneckonců, jsou to přece... Edguy. A už jen fakt, že se ten song jmenuje Robin Hood, mě měl ostatečně varovat. I když, dostatečně varovat PŘED TÍMHLE...

Abyste si nemysleli, nenašla jsem to dneska. Ani zdaleka ne. Už když to pustili do světa, nasdílela to na facebooku hromada lidí, takže... Ne, novinka to pro mě není. Jen jsem se ještě nějak nedostala k tomu, abych to dala sem. Jako ostatně obvykle, že. Ale dneska jsem nějak dostala chuť se na to zase podívat a poslechnout si to, pročež je to tady.

K tomu klipu můžu říct vlastně jen pár věcí. Jako třeba to, že jsou to magoři. Totální a naprostý. I když, já vím, to víme už přinejmenším od dob Lavatory Love Machine. A i když někomu to video může připadat jako trapas, mně ne. Jsou to prostě... Edguy. Konečně zase jednou nejsou šíleně a smrtelně seriózní. Za to jsou body k dobru, ne?

Mimochodem, Felixovi to dost, ale jakože dost sluší. Zajímavý, že jsem si toho nikdy nevšimla, ale tak... stává se

A ten song se mi taky líbí. Není to nejúžasnější dílo v historii metalu, ale tak co. Já nejsem náročná. A naživo, naživo bude tohle prostě bomba.

V říjnu, už v říjnu. Muhaha...

No, a teď, jestli se taky chcete potěšit trochou té šílenosti...