Červenec 2011

Song na dobrou noc?

28. července 2011 v 0:51 | Arvari |  Trocha kultůry
Yep, i Arvari čuměla na druhou československou čuprstár. A nesouhlasila nejen s vítězem, ale tentokráte dokonce ani s finálovou dvojicí. Arvari měla svýho krásnýho a talentovanýho favorita. Jak typické.

Nechce se mi toho moc už psát, jen... Týhle písničce extra neholduju. Ani když ji zpíval v soutěži, extra mě nezaujala. Ale nedávno jsem ho hledala na youtube, protože jsem ho po soutěži nějak nehledala, a... vybaflo na mě mimojiné i tohle. A je to prostě... BOŽÍ.

Petr Ševčík - Chci zas v tobě spát

Dvacet minut po půlnoci...

28. července 2011 v 0:38 | Arvari |  Milý deníčku...
Vlastně už bych tady ani neměla trčet. Ráno vstávám, musím balit, jedu pryč... Ale tak nějak se mi jít spát prostě nechce. I když se mi nechce ani nic dělat, což je více než na piču, že. Možná bych mohla ještě chvíli psát, ale... Ne, nějak to nevidím extra optimisticky.

Za pár minut začíná Pekelná kuchyně, tak se na ni podle všeho budu koukat. Čumim na ni koneckonců pokaždý. Bezvadnej způsob, jak zabít hodinku v noci. Docela zábava. Stejně by mě zajímalo, jak dokážou tak hezky nahlásit, kolik času na přípravu toho jídla ještě potřebujou. Osobně mám dojem, že plácnou číslo a modlej se, aby to tak nějak vyšlo. Některejm to totiž tak trochu nevychází. Jinejm jo, což mě docela děsí.

Ano, plácám blbosti. Ale to je tím, že je tak pozdě v noci a já sem píšu vlastně jen z takový tý vnitřní pohnutky, že bych měla, i když vpodstatě ani není o čem. To, že se mě právě pokouší komár bodnout do čela, je sice aktuální informace, ale svojí důležitostí se rovná polovině zpráv v Blesku, takže to asi nebude tak docela to pravý ořechový.

Takže, ehm... No, asi zas nic.

Mimochodem, červenec je na blogu klasická okurková sezóna. Tohle je přesně šestej článek od začátku měsíce. No, jak jsem na začátku roku myslela, že ten blog zas rozjedu, že sem budu psát dost, články budou přibejvat a já budu mít dobrej pocit, že to křísim... No, už to nějak nevypadá.

Od začátku roku článek teprve čtyřiadevadesátej. Zatím to vypadá spíš na hlubokej podprůměr. Ach, ach, ach.

Ale tak... já se zkusím polepšit. No facte. Zkusím. zas sem budu házet libovolnej blábol, co mi přijde na mozek.

I když to už stejně nikoho asi nezajímá. Je to tu totálně mrtvý.

Kurva, musim jít nastavit kapitolu na finn...

Trojice náramků...

25. července 2011 v 20:29 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Tak, a máme tu dalších pár náramků přátelství, protože mě to nedávno zase chytlo, jak víme. Jako obvykle platí, že když se vám nějaký extrémně zalíbí, jsou k dispozici na fleru...

Touhle dobou už mě nejspíš chcete zabít

24. července 2011 v 19:37 | Arvari |  Milý deníčku...
Tedy, ta část z vás, co mě nemá na facebooku, i když, nejspíš i ti. Ačkoliv jsem na facu pořád, nějak o sobě nedávám vědět. No, tak víte, to se stává...

Vlastně jsem dva týdny ani nebyla doma, víme? Byla jsem u Revontuli, a mimochodem jsme byly na Masters Of Rock, jako ostatně každej rok, protože omluvou na MoR je snad jedině smrt a podobné události naprosto znemožňující účast. Takže jsme jely, kurva si to užily, slyšela jsem pár kapel, o nichž jsem doteď neměla ani potuchy, zanadávala na to, že letos nedovezli tu božskou pizzu, na kterou jsem se celej rok těšila a tak trochu na ní stavěla svůj jídelníček, přežrala se melounu (ono taky kdo si koupí meloun o váze tři a půl kila ve dvou lidech, ŽE?), vypila nějaký to dobrý kafe z kafovýho stanu... Prostě fajn.

A po návratu jsem si docela razantně nechala zkrátit vlasy. O dobrejch, kolik, dvacet cenťáků? Prostě z oblasti pod lopatkama jsou najednou na ramenou. Docela šok, ale... Najednou to má objem, necuchá se to, vlní se to tak nějak hezčejc... A navíc mám na jedný straně u obličeje takovej cancour zkrácenejch vlasů, díky kterýmu ve chvíli, kdy si ten zbytek vlasů dám do culíku, mám najednou účes málem jako Jack Fairy. Prostě hustý. Miluju ty vlasy. Příště se ještě malinko zkrátěj, ale stejně... Miluju ty vlasy.

A to je asi tak všechno, zatím. Hádám, že je to dostatečný jako ozvání se po dlouhý době. Zejména protože se vážně absolutně nic neděje. Stává se...

Velvet Goldmine inspiration

7. července 2011 v 22:29 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Už to bude skoro rok, co jsem poprvé viděla Velvet Goldmine. Kdybych tušila, co to způsobí, asi bych to... No, dobře, teď kecám. Takže tu mám dva náramky (jeden už tady ale byl, pamatujete?), které byly inspirované právě Velvet Goldminem. Zatracenej Brian...
Mimochodem, oba jsou na fleru. Kdyby vás snad zaujaly, následujte link pod obrázkem.

Vedro... UMÍRÁÁÁM...

6. července 2011 v 16:19 | Arvari |  Milý deníčku...
Nenávidím vedro. Nenávidím. A v mým pokoji se přitom skoro ani ničeho jinýho nedočkám. Tedy, v létě. Ve dne, kdy svítí sluníčko. Takovým způsobem jako dneska. Kdy je modrá obloha.

Nesnáším dny s modrou oblohou. Většinu času.

Jelikož v mým pokoji se pak prostě nedá existovat. Vevnitř je zhruba stejná teplota jako venku. Střešní okna dokořán, šance na průvan stejně skoro nulová. Naložit se do vany plný ledu se zdá jako jediný rozumný řešení.

Ještě lepší to je ve chvíli, kdy dojde led a pytlíky na výrobu novýho taky. Ledničku neustále okupuje lahev s vodou, ale to prostě nemá ten efekt.

A vůbec si nemyslím, že postěžovat si na blog pomůže. Stížnost facebooku taky nepomohla.

Jak se na to tak koukám, nejspíš si buete myslet, že mi hrabe. A nebudete daleko od pravdy. To je na tom zdaleka to nejhorší.

Nemám ani nervy na to, abych psala. Prostě mi to nejde. Ale kupodivu zvládám zase motat náramky přátelství. Kupoivu mě to i docela baví. Zase po dlouhý době. Za chvíli sem hodím dvě nový fotky. Snad.

I internetu je totiž vedro a stávkuje...

Kdybyste snad hledali tu fanfic (jakože nebudete...)

5. července 2011 v 13:31 | Arvari |  Aktuální myšlenka
No, není tady.

Hodně jsem přemejšlela o tom, jestli ji sem mám vůbec dávat, udělala jsem to, ale... Ne, dík. Asi nechci, aby visela u mě na blogu. Což je vtipný, protože tu nechávám viset pubertální slintání nad Wildem. Ale tak co už.

Prostě tu není. Už. Tak asi tak.

Jen kdybyste ji hledali.