Září 2010

Přijde vám, že tu skoro pořád nejsem?

23. září 2010 v 8:30 | Arvari |  Milý deníčku...
Náhodou se ani moc nepletete. Já tu totiž vážně skoro pořád nejsem. A teď zas odhadem tak týden nebudu. Snad se vám nebude stýskat. Nebude, já vím, když sem stejně prakticky nic nepíšu...

Měla bych pomalu začít balit, v jedenáct odjíždím. Jenže mě zas od rána bolí kafe a není mi tak docela volno. Vzhledem k tomu, že jedu už v jedenáct, bych si neměla dávat ani kafe. Většinou si nedávám kafe před cestováním, radši. Ale já mám chuť. A třeba by pomohlo na tu hlavu. Nebo to ještě zhoršilo, dobře, to je druhá možnost. Asi si jdu pro jistotu vzít prášek. I když jsem je za posledních pár dní měla zase až moc často. No nic...

Každopádně, kapitoly na finn jsou přednastavené, takže (pokud se tedy něco nepopípá) si je budete moct přečíst přesně ve dnech, kdy jste zvyklí. A je tam i nějakej ten one-shotek, abyste neřekli, že vás Arvari nemá ráda.

A pokud chcete vy potěšit Arvari, nechte jí pod nimi komentáře.

Takže asi... zas za týden. Mějte se.

~Arvari

A těmhle se říká hrozny...

19. září 2010 v 14:15 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Nebo taky rybízovky. Ten název jsem vážně nevymyslela já, prostě se jim tak říká. Když si to tak vezmete, není se čemu divit. Protože ty náušnice vážně připomínají hrozny nebo rybíz. Každopádně jsou docela efektivní na to, jak jsou snadné. Aspoň když se to už naučíte...

Tohle se na Fler už jaksi nedostane...

18. září 2010 v 16:24 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Proč? Protože přesně tyhle náušnice a tenhle náramek jsem včera věnovala mamince k narozeninám. Ale vzhledem k tomu, že jsem je předtím už stihla nafotit, a proto, že se mi oboje nejspíš i docela povedlo, rozhodla jsem se dát to i sem...

Těmhle říkám třapatky

17. září 2010 v 15:42 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Když se na ně podíváte, asi pochopíte proč. Prostě jednoduché náušnice, ze dvou nebo tří barev. A prostě... třapaté. Třapatky. Zatím mám patery. A jsou přinejmenším velice zvláštní. Tak koukněte, jestli se vám zalíbí...

První várka náušnic bude... červená

16. září 2010 v 16:35 | Arvari |  Tvůrčí záchvaty
Řekla jsem, že je sem možná dám. No, jsou tady. Vzhledem k tomu, s kým máte tu čest, nikoho asi nepřekvapila barva těch prvních. Ovšem jsou všechny nejen červené, ale i ze stejného druhu korálků. Dvoje z nich na fleru už mám, jedny tam teprve přijdou. A mimochodem, nafotit je tak, aby ta barva aspoň jakž takž seděla, bylo vážně peklo...

Tvářím se, že tu nejsem

15. září 2010 v 19:21 | Arvari |  Milý deníčku...
Jo, já vím, zdá se vám, že tak se tvářím už nějakou dobu. Pardon. Zase jsem sem týden nelezla. Víc než týden. Stane se. Pardon. Přijměte mé hluboké omluvy. A tak dále. A tak dále. (Teď jsem si vzpomněla na Sunshinkův citát. "I hate repeating myself. I hate repeating myself." Čím to asi bude, že?)

Za ten týden se nic až tak zvláštního nestalo. tedy, krom toho, že jsem zapsaná na tu finštinu a dánštinu. To by vám možná mohlo kapku zvláštní připadat. Nebo aspoň trochu vzrušující, protože jinak je tu docela nuda.

Ehm, a ztratil se Kristian. Ne, nemyslím toho pána v růžovým a s kytarou, ten si vesele trotlí v Helsinkách, aspoň podle zpráv... no, už pár měsíců starých. Mluvím o našem podobně inteligentním a hubeným šedým kocourovi. Je pryč přes dva tejdny a prej vypadal divně, než zmizel, takže nějak nemám naději, že se vrátí... Ach jo. Ale já s tím vlastně počítala, pomalu už jo. Služební doba našeho kocoura jsou většinou tak čtyři roky, což by nejspíš i sedělo, takže... Prostě jo. Stejně, byl to kocour, venku, toulal se a nijak zvlášť se nemazlil. Prostě ne kočka, ke který by si člověk vytvořil větší citovou vazbu...

Ehm, a ještě něco, o čem jsem se ještě nezmínila. Krom náramků přátelství jsem začala dělat i bižu z korálků. Mám už pěknejch pár náušnic pro sebe a něco na fleru. Teď se rozhoduju, jestli sem chci nebo nechci dávat fotky. Co myslíte? Fotky sem, nebo se pokoukáte tam?

Stejně je nejspíš nahraju...

Tamtadydydam...

5. září 2010 v 13:51 | Arvari |  Milý deníčku...
Jo, plně si uvědomuju, že jsem nepsala víc jak tejden. No, jaksi jsem totiž, ehm, tedy... Zapomněla napsat, že jedu na hory. Nebo se k tomu spíš nedostala. Jaksi. No, beztak jste mě nejspíš zas až tak nepostrádali, když kapitoly na finnu přibývaly, a na nic dalšího mě tu stejně nikdo nepotřebuje, že.

Ale už jsem zpátky. Vlastně už od pátku, ale... Nějak jsem prostě neměla náladu sem psát.

Zítra dělám ústní část státnic z angličtiny. Neumím nic. Stejně mi k tomu na tý škole nic nedali. Teď si tak nějak projedu wikipedii a budu sázet na to, že si vytáhnu něco pokud možno co nejmíň složitýho a co nejvíc okecatelnýho. Pak dám vědět. Třeba.

Pokud se mi bude chtít.

No nic, končím a jdu se na to kouknout. Mějte se.

~Arvari

P.S. Na horách bylo fajn, pokud vás to snad zajímá. Hodně fajn. Jen... TŘICET kilometrů za jeden den? Bože...